Breeding manual

I am working on translation.

Chovná nádrž

Jako chovná nádoba pro chov plžů nejen čeledi Achatinidae nejlépe poslouží plastová nádrž s víkem. Nejvíce se mi osvědčily krabice řady Samla z Ikey. Do středně velké nádoby s rozměry 57x39x28cm můžeme umístit až pět zástupců velkých druhů jako například Archachatina marginata ovum. Pro menší druhy či mláďata dobře poslouží nádrž rozměrů 39x28x14cm. Jen pro stromové druhy (např. rod Lignus) zařídíme nádrž vyšší, i s větvemi na šplhání, případně umisťování potravy. Pro malá mláďata použijeme jakékoli menší nádrže přiměřené velikosti.

Do boků či víka nádoby vyvrtáme větrací otvory takové velikosti, která nedovolí vylíhlým mláďatům uniknout. Pro zástupce rodů Achatina, Limicolaria či Lignus volíme větrací otvory přibližně 3mm v průměru a pro zástupce z rodu Archachatina můžeme použít i větší až do 10mm. Pozor musíme dát na některé druhy rodu Archachatina (Archachatina sp. Lagos, A. marginata eduardi), mají menší mláďata tudíž u nich volíme otvory do 5mm v průměru.

Nevýhodou plastových nádrží je, že nejsou dokonale průhledné. Pokud se chce někdo kochat svými chovanci i mimo dobu údržby či krmení, musí volit plastové nádoby z lépe průhledných plastů nebo použít skleněné akvárium či terárium.

Vybavení nádrže by mělo především zahrnovat vrstvu substrátu, který drží vlhkost, ve výšce alespoň pět centimetrů. Plži by měli mít možnost se celí do substrátu zahrabat a také do něj klást. Je lépe se vyhnout ostrým kamínkům a předmětům. Nejvíce se mi osvědčil lignocel (sterilní kokosový substrát prodávaný ve formě brikety, kterou necháte nabobtnat v několika litrech vody). Jako další vybavení se hodí miska či plochý kámen, kam budeme umisťovat potravu (lépe se potom udržuje hygiena). Mělká miska s vodou (achatiny neumí plavat) není nutná. Plži jsou schopni přijmout dostatek tekutin z potravy. Prostředí nádoby můžeme obohatit úkryty ve formě kusů korkové kůry či půlených květináčů a podobně.

Teplota postačuje pokojová a vlhkost udržujeme kolem 90% častým rosením. Nesmí dojít k přemokření substrátu ani k úplnému vyschnutí. Na nevhodné podmínky (nízká vlhkost, nízká teplota) zareagují achatiny zahrabáním se do substrátu a zavíčkováním se. V tomto stavu jsou schopny vydržet bez újmy po velmi dlouhou dobu (minimálně několik měsíců).

Potrava

Všichni zástupci čeledi Achatinidae jsou převážně býložraví. Jako základ stravy předkládáme jakékoli spíše měkčí listy (pampeliška, kopřiva, různé saláty, listy kedluben...). Dále můžeme podávat zeleninu či ovoce (salátová okurka, mrkev, brambor, jablko...). Achatiny jsou schopny přijímat i maso či například masové granule pro psy či kočky. Chutě jednotlivých plžů (různé druhy a populace) se mohou výrazně lišit. Například většina achatin má velmi ráda salátovou okurku, ale vlastním populace totožných druhů, které ji nepřijmou. Záleží na nás, co jim nabídneme a jak dokážeme vypozorovat preference jednotlivých druhů či jedinců pro určitou stravu.

Nezbytným doplňkem stravy je vápník, ideálně ve formě sépiové kosti, kterou by měli mít plži neustále dostupnou. Sépiovou kost můžeme nahradit například drcenými vaječnými skořápkami.

Potravu umisťujeme do připravené misky, pro stromové druhy může být nutné potravu umístit ke stropu chovné nádrže nebo do větví (rod Lignus).

Rozmnožování

Zástupci čeledi Achatinidae jsou hermafrodité. To znamená, že každý plž produkuje jak vajíčka tak spermie. Nedochází ale k oplodnění vajíček vlastními spermiemi. Spermie musí pocházet od jiného jedince. Zástupci čeledi Achatinidae dospívají přibližně do jednoho roku věku při velikosti okolo 6-8cm (u velkých druhů).

Vzhledem k tomu, že může dojít k mezidruhovému křížení a často dochází ke křížení u poddruhů jednotlivých druhů či odlišných populací jednoho druhu, je nutné blízce příbuzné druhy, poddruhy či populace chovat odděleně. Taxonomie čeledi není ještě zdaleka vyřešená a je tedy možné, že dvě odlišné populace jednoho druhu jsou ve skutečnosti odlišné druhy. Proto pokud možno nemícháme jedince z různých oblastí a snažíme se držet čisté linie s údajem o lokalitě původu.

Po jednom až třech týdnech od páření dochází ke kladení vajec (výjimkou je Achatina iredalei, která přímo "rodí" živá mláďata). Plž si také může spermie uschovat a produkovat oplozené snůšky i po delší nepřítomnosti dalších jedinců (až po roce). Počet i velikost vajec se výrazně liší v závislosti na rodu, druhu či velikosti. U všech plžů čeledi platí přímá závislost mezi velikostí druhu (populace) a velikostí jednotlivých vajec a početností snůšky.

Početné jsou snůšky u zástupců rodu Achatina (100 - 1000 vajec), u kterých vejce dosahují jen velikosti 4-5mm v průměru a jsou většinou téměř kulatá. Málo početné jsou snůšky u zástupců rodu Archachatina (3-20), u kterých jsou vejce spíše vejčitá s velikostí v delší ose 10-25mm. U rodu Limicolaria snůšky obsahují 15-40 vajec velkých přibližně 5mm v průměru. Vejce jsou vždy tvrdá, s vápenitou skořápkou.

Vejce udržujeme ve vlhkém substrátu ve stejných podmínkách jako v chovných nádržích rodičů. Pro snazší manipulaci s mláďaty je po nakladení lepší vejce přemístit do jiné nádoby.

Mláďata se líhnou přibližně za dva (Achatina, Limicolaria), tři (Achatina achatina) až šest týdnů (Archachatina). Po vylíhnutí začnou konzumovat skořápky svých vajec. Do týdne začnou přijímat stejnou potravu jako dospělci. Od začátku jim také umožníme neomezený přístup ke zdroji vápníku (sépiová kost).

Manipulace s plži

Při uchopování bereme plže do ruky raději za zadní část ulity. Dáváme pozor abychom nemačkali přední část (okraj ulity), kde dochází k růstu (světle žlutě zbarvený proužek), a proto je tato část ulity velmi křehká. Při případném poškození ulity by měl být plž schopen drobnější poranění opravit při dalším růstu.

Copyright © Tomáš Protiva 2010 - 2023.